Proč už 11 let čekáme na LM?
10.8.2016, Autor: LukyACS
Sparta na Ligu mistrů čeká už dlouhých 11 let a po posledním vypadnutí s rumunskou Steauou jsem z této bilance ohromně frustrovaný. Nedalo se moc očekávat, že bychom ve 4. předkole uspěli, ale konfrontace s Manchesterem City, vyprodaný stadion, kterým by zněla hymna Ligy mistrů a samozřejmě už samotný postup přes Rumuny, by byli ohromně cenné záležitosti. V mistrovské části Ligy mistrů by nás čekaly kluby, které by byly na úrovni právě Steauy a když si neporadíme s ní, asi těžko můžeme pomýšlet do budoucna na úspěch v kvalifikaci.
Adam Kotalík navíc oznámil, že o výměně trenéra neuvažují. Uvažovat o ní budou pouze v případě, že Sparta vyhoří v předkole Evropské ligy. Jinými slovy se do bahna musíme zabořit pořádně, aby se cokoliv začalo dít.
Z tohoto důvodu jsem se rozhodl napsat blog o chybách, které jí podle mě brání v kýženém postupu do LM.
1) Špatná přestupová politika – V létě 2015 k nám zamířilo 6 hráčů a Zdeněk Ščasný o nich mj. řekl: “Chci fans říct, že naše vytipované posily jsou zajímavé. Za prvé jsou to fotbalisté, kteří budou připraveni okamžitě posílit základní sestavu, za druhé bych ale chtěl pracovat i s o něco širším kádrem. Máme tedy vytipované i posily, které vytvoří přirozenou a tvrdou konkurenci stávajícím oporám. A zároveň si je můžeme připravit pro budoucnost.“
V létě 2016, tedy přesně o rok později, ve Spartě zůstal pouze Frýdek. Nicméně přestupová politika není problém pouze za Zdeňka Ščasného, o sezonu dříve, kdy k nám přišli Štěch, Nešpor, Breznaník, Kováč, Shala, Schranz, Řezníček a Chvátal, úspěšnost přestupů nebyla o mnoho lepší a takhle by se dalo pokračovat více do minulosti.
Rychlost řešených přestupů má do ideálu také hodně daleko. Po sezoně, kdy se Spartě povedlo v Evropské lize postoupit až do čtvrtfinále a Sparta tak mohla od UEFA počítat minimálně s 6,34M € (cca 170M Kč), přišel jen navrátilec Michal Kadlec. Před sezonou se navíc prodali Krejčí se Schickem za zhruba 200M Kč.
Chápu, že z přestupu získá nemalou provizi agent a že hráči měli zasloužené odměny z peněz od UEFA, takže reálná výše částek bude o dost nižší, ale opravdu měl klub zapotřebí dohadovat se s Baníkem o 2 milionech, když stejně nakonec zaplatil celou výstupní klauzuli ve výši 10 milionů? Stálo to za cenu toho, že tu Holzer nemohl být už na začátek přípravy, nebo alespoň v době, kdy se ještě mohl zapsat na soupisku pro velmi důležitý zápas 3. předkola LM, ve kterém šlo minimálně o 145 milionů? Při svém debutu za Spartu v Teplicích Holzer ukázal, že po odchodu Ladislava Krejčího mohl být platný i se Steauou.
Po zápase v Teplicích Ščasný oznámil, že by měla přijít další posila, kterou by měl být Vjačeslav Karavajev, ale ten nám už v zápase s Rumuny nepomůže a nejspíše ani s Dány – s týmem ještě nebude dostatečně sžitý.
Celá přestupová politika na mě budí dojem, že každoročně jedeme podle nějaké šablony. Nejdříve se vytipují hráči, kteří ze Sparty dříve odešli a nemají jistou pozici ve svých klubech a my se jim snažíme hodit záchranný kruh. Ve druhé fázi se zaměříme na zbylé legionáře, pak se teprve podíváme do naší ligy, kde dokážeme objevit hráče, u kterých vidí prakticky každý, že vyčnívají ve svých klubech a to nám ještě Zahustela musí doporučit Marek Matějovský. No a v poslední fázi se poptáme u agentů či trenérů typu Fink, kteří nám doporučí například Steinhöfera.
Jen pro zajímavost v sezoně 12/13 stál celoroční skauting Juventusu 1,4M € (zdroj https://dl.dropboxusercontent.com/u/32950099/Juventus.pdf), nejde tedy o závratnou částku, my navíc ani nepotřebujeme 30 skautů jako Juventus. Jde o to, že zde skauting nefunguje prakticky vůbec. S příchodem Požára a Ujfalušiho se vše mělo zlepšit, ale kdo za poslední rok přišel alespoň na testy? Je sice možné, že byli nějací hráči vytipováni a nepovedlo se je podepsat, ale pořád je někde chyba, jen je u jiných osob.
2) Nízké nároky – Přijde mi, že ze Sparty zmizela náročnost, respektive vidím jí, ale jen u mládeže, kde jsou na hráče a trenéry kladeny velké nároky. David Holoubek v jednom z rozhovorů říkal, že kdo se nedokáže vyrovnat s náročností a tlakem na výsledky, tak ve Spartě jednoduše nemá co dělat. Teď o víkendu jeho svěřenci porazili třetiligový Vltavín 2:1 a ani tak nebyl trenér Holoubek spokojený s výkonem svých svěřenců. Doporučuji si s ním přečíst pozápasový rozhovor na oficiálním webu.
Takto si představuju náročnost na své svěřence či podřízené a mělo by to tak vypadat i u áčka - zaměřovat se na chyby i po výhře a jen o nich nemluvit, snažit se z nich poučit, neustále na sobě pracovat a posouvat se… ale vidíte v áčku něco takového?
Sparta před sezonou sice vyhlásí nejvyšší cíle - titul, postup do Evropy a úspěch v domácím poháru, ale jaká je odpovědnost lidí, kteří se na realizaci těchto cílů podílejí? Byl z vedení Sparty někdo za těch 11 let, kdy Sparta čeká na LM a vyhrála pouze 3 tituly, vyhozen?
Sparta si v předminulé sezoně neporadila v posledním zápase skupiny EL s Bernem, prohrála 0:2 a my mohli slyšet, že za výsledek zápasu mohla neproměněná šance Holka, to samé v bledě modrém zaznívalo po vypadnutí s rumunskou Steauou z úst Zdeňka Ščasného, a vlastně i po zápase se Žilinou, kdy Kweuke nedal 100% tutovku.
Ano, není nic nového a ani objevného, že zápasy rozhoduje proměňování šancí, ale ve kterém zápase, kdy jsou papírové předpoklady zhruba nastejno, dojde k tomu, že si vytvoří šance pouze jeden klub a druhý naopak žádnou? Je jich minimum a pak si každý z týmů může po prohře najít šance, o kterých může říct, že kdyby je proměnil, výsledek by byl jiný.
Výmluvy na slabou produktivitu jsou jen čirý alibismus a s takovými frázemi je to cesta do pekel. Hlavní věc, která rozhodla s Rumuny, byla ta, že jsme za 180 minut – 3 hodiny čistého času – hráli lépe pouze ve 20 minutách. Především v tomhle bychom měli hledat důvody vypadnutí. Podat lepší výkon, určitě by přišly i další šance a naopak Steaua by jich tolik neměla.
Už i v lize jsme se naučili být druzí, když Sparta dříve nezískala titul, tak v realizačním týmu proběhlo zemětřesení a fanoušci byli schopní napadnout i klubový autobus, což byla samozřejmě neadekvátní reakce, ale jde o to, že teď už jsme tak nějak spokojení i s jedním titulem za 5 let a pokud bude tenhle trend pokračovat, brzy budeme za úspěch považovat i 1 titul za 10 let, až na tom budeme jak slávisti.
Přitom stále říkáme, jak jsme ve všem nejlepší a chceme jít vlastní cestou, máme nejlepší kádr, finanční a klubové zázemí, největší odborníky a pak když v boji o titul narazíme, získáme druhé místo, tak se s tím spokojíme a řekneme si: “Tak to zkusíme zase za rok, snad už to vyjde?“ Jen s tímhle se spokojíme? Celkově to budí dojem, že fungujeme ve stylu fráze: “Dřív jsme bývali namyšlení a teď jsme nejlepší“ Ve skutečnosti skutek utek, jen je z nás cítit jistá arogance a alibismus.
Ano, v lize je i další proměnná v podobě rozhodčích, sám na to upozorňuji už cca 6 let a jsem autorem sestřihů chyb ve prospěch Plzně, ale vymlouvat se jen na rozhodčí, že nám kradou tituly, je opět jen alibismus. Kdybychom Plzeň poráželi, aspoň jednou za sezonu a ona i tak získávala tituly, tak se o tom můžeme bavit, ale my s ní 4x v řadě prohráli a skóre z těchto zápasů je velice tragické - 1:9, i v kvalifikacích o Ligu mistrů jsou mnohem úspěšnější a tam je rozhodčí zcela určitě netlačí, přitom podmínky mají o něco horší.
Zdeněk Ščasný před jarem říkal, že má nejsilnější kádr, který kdy vedl a pokud s ním nezíská titul, bude hodně zklamaný. Tým v dubnu po vypadnutí z EL tvrdě narazil, dostal se do výsledkové krize, v květnu ztratil titul a jaké z toho byly závěry? Jelo se vesele dál, Zdeněk Ščasný odvolán nebyl, vše se hodilo na únavu a zranění – opět alibismus. Doufalo se, že se přes přípravu tým vzpamatuje, což se nestalo a tým vstoupil do sezony snad ještě ve větší krizi, vypadnul z předkola LM a to měl ZŠ k dispozici kompletní tým. Z toho původně super týmu odešel pouze Krejčí a ZŠ nechal odejít Fataie s Jiráčkem, které sám nechtěl, přišel mu Kadlec, Holzer, vrátili se hráči z povedených hostovaček a dnes je ten samý tým úplně z formy. Hráči působí dojmem, že je fotbal ani moc nebaví a nechtěj v něm ničeho dosáhnout.
Troufám si tvrdit, že kdyby se naše nenáročné vedení rozhoupalo k výměně trenéra už po sezoně, kdy Ščasný nesplnil hlavní cíl - titul, tak by Sparta byla ve 4. předkole LM, měla v kapse 145 milionů a mohla se těšit na zápas s Manchesterem City, ale zde přiznávám, že se zde dostávám do demagogických úvah.
Ona nakonec od vedení nebude náročnost ani na výběr trenéra. Vzpomeňme si, koho navrhoval Dušan Svoboda na trenéra Sparty. Jeho horkým kandidátem byl Petr Rada, naštěstí se více lidí shodlo na Vítězslavu Lavičkovi a my tak hráli fotbal (ne kopanou) alespoň 2 sezony.
No a z celé nenáročnosti a alibismu nakonec vychází i úspěšnost v přestupové politice, protože opakují stále stejné chyby. Holt některá posila vyjde a jiná zase ne a my se s tímhle spokojíme, ale vše na tohle téma bylo řečeno už v přechozím bodě.
3) Absence koncepce – Podívejme se na Letnou a na Strahov, jaké výsledky mají obě části Sparty za poslední roky. Strahov z tohoto srovnání vyjde jednoznačně lépe. Na Strahově se totiž pracuje koncepčně - trenéři vědí, co trénovat, jakým stylem se prezentovat a mladíci se díky tomu posouvají. Na Letné by také nějaká koncepce existovat měla, ta by měla navazovat právě na práci Strahova a sklízet ovoce v podobě talentovaných hráčů, ale jak je to ve skutečnosti s celou koncepcí a propojením Strahova a Letné?
Na Letné se koncepčně nepracuje už u nahrazování opor. Vezměme si Pavla Kadeřábka, minimálně rok před jeho odchodem bylo nad Slunce jasné, že ho s takovou formou dlouhodobě neudržíme, nabídky chodily a byla jen otázka času, kdy některý ze zahraničních klubů splní představy Sparty a Kadeřábek odejde. Jak jednala Sparta? Zvládla za ten rok vytipovat hráče, kteří by potenciálně měli na to Kadeřábka nahradit? Výsledek byl ten, že do klubu přišel Steinhöfer, kterého nám doporučil Thorsten Fink. Fink si z našeho vedení očividně vystřelil, neboť by si kvalitního a německy mluvícího hráče zdarma určitě rád přivedl do Austrie Vídeň, kam odešel trénovat. Nakonec pravého beka/halfbeka musel hrát Mareček. Jak je vůbec možné, že klub, jako je Sparta, přivede hráče, kterého nikdo ze zodpovědných lidí nikdy neviděl a vzal tak doslova zajíce v pytli? A nikdo za tohle nenese odpovědnost?
Pro áčko je koncepce jen prázdnou frází, ani s trenéry to totiž není o mnoho lepší. Kluby by měl mít nějakou vizi, jakým způsobem chce hrát, kam směřovat a vůbec fungovat, podle toho zvolit trenéra, který by pracoval podle jeho koncepce. Jenže už delší dobu to funguje takovým způsobem, že se vše nastavuje podle nově příchozího trenéra a jeho požadavků. Všechno se tedy podřizuje trenérovi a my jsme s tím očividně neúspěšní. Vítězslav Lavička nastavil svůj směr, po jeho odchodu přišel Zdeněk Ščasný, sliboval, že na práci pana Lavičky jen naváže, tým probudí, a výsledek je ten, že si vše dělá podle svého, klub se mu podřídil a my jsme na tom hůře než za VL.
Jdeme cestou mládí nebo zkušenosti? V dlouhodobém hledisku je vidět, že fungujeme v určitých cyklech. Po příchodu Hřebíka, poté i na začátku období s Lavičkou, se Sparta postupně zbavila starších hráčů jako Jarošík, Kušnír, Zápotočný a dalších. Na Slovácku (výhra 4:1) na podzim 2012 hrála například záloha + útok s věkovým průměrem 21 let (Pavel Kadeřábek, David Pavelka, Josef Hušbauer, Jiří Skalák (85. Matěj Hybš), Václav Kadlec, Bekim Balaj), dnes jsme zase v jiném extrému a celá naše základní sestava má věkový průměr kolem 28 let, čímž náš tým patří k nejstarším v lize. Očividně zde nefunguje v dlouhodobém hledisku jasná představa, co chceme preferovat.
4) Začleňování mladých hráčů – Nejpalčivější problém Sparty jsem si nechal na konec. Sparťanská mládež získává úspěch za úspěchem, juniorka vyhrála ligu, U19 s obrovským náskokem také, díky čemuž se devatenáctka kvalifikovala do Ligy mistrů a takto se dá pokračovat až do nejnižších kategorií.
Na mezinárodním poli jsme také úspěšní – vyhráváme turnaje a porážíme celky z Brazílie, Anglie, Německa a dalších zemí, například Chorvatsko je proslulé svojí prací s mládeží a Chorvati odchází do vyspělých lig za velké částky. Naše devatenáctka si s Hajdukem Split minulý rok poradila lehce 4:0. Proč se tedy nedaří přechod do áčka?
První důvod je samozřejmě zrušení béčka, které umožnilo první zkušenost s dospělým fotbalem hráčům ročníku 92 a mnohým dalším. U našeho vedení byla preferována Juniorská liga, jejímž propagátorem byl zejména Dušan Svoboda. Juniorská liga nedávala pro Spartu žádný smysl na začátku a už z logiky věci bylo naprosto jasné, že my na tom budeme obrovsky škodní. Sparťanské béčko se totiž nacházelo v ČFL a rvalo se o postup do druhé ligy, celky ostatních klubů byly nejčastěji v divizi, některé dokonce v krajských přeborech. Už na papíře byl rozdíl mezi Spartou a většinou ostatních týmů znatelný, našlo se samozřejmě pár výjimek typu Baník či Sigma, ale do Juniorské ligy šly i kluby jako Varnsdorf, Sezimovo Ústí a další, pro mládež Sparty tragická konfrontace. Sparta naštěstí na začátku béčko držela, ovšem pak se rozhodla juniorskou soutěž preferovat a béčko zrušit, což nám strašně uškodilo a trvalo dlouho, než vedení Sparty došlo, že šlo o přehmat, a rozhoupalo se béčko obnovit. Každopádně zodpovědnost za učiněný krok v podobě zrušení béčka opět nulová.
Další důvod je totální ignorace mladých hráčů u realizačního týmu áčka a celého vedení. Do nedávna mladíci z dorostu s áčkem ani netrénovali, Hejkal se Ščasným se nebyli podívat snad na jediném zápase dorostu či juniorky, šlo dva světy, které si žily vlastním životem. Tahle ignorace je i u vedení, podívejme se na U19 a U21, obě nejvyšší kategorie získaly titul a z vedení Sparty nešel nikdo hráčům ani pogratulovat za tento úspěch, asi takhle nějak se na ně kašle, ale to už je spíš taková berlička.
Nikdo nechce, aby áčko Sparty hrálo s dorostenci v základu o LM či ve skupině EL. Je jasné, že bez zkušeností s dospělým fotbalem by to pro ně byl obrovský skok, a to jak fyzicky, tak rychlostně, ale postupná příprava mladých hráčů, tedy nějaká koncepční práce s nimi, zde absolutně chybí.
Proč by pár nejtalentovanějších hráčů nemohlo být odměněno v zápase v Králově Dvoře nebo v Pardubicích? V těchto zápasech je na klucích z áčka vidět, jak jsou otráveni, že musí něco takového hrát, pro ně je to zápas 3. kategorie, od mladíků by přišel naopak entusiasmus a velká radost z toho, že hrají za áčko Sparty a proč by to neměli zvládnout? Vždyť minulou sezonu porazili druholigový Vyšehrad, který hrál s hráči jako Volešák, Blažek, Kraják…ti byli mnohem zkušenější než devatenáctka a pohořeli. Dorostenci bez problémů porazili i týmy z ČFL a divize. V kombinaci s kluky z áčka, by to nedopadlo hůř než v Pardubicích, kde jsme prohráli 0:1. V Králově Dvoře jsme navíc raději nechali 3 místa na lavičce volná, než by tam seděl někdo z mladíků.
Pokračovat můžeme i dále, před Villarrealem se vykartovala celá řada hráčů. ZŠ byl doslova donucen vzít na lavičku několik mladých hráčů, které do té doby nikdy neviděl. Sparta v zápase po 49 minutách prohrávala 0:4, poté sice dala 2 góly a snížila na 2:4, ale i tak to volalo po tom, aby tito mladíci získali své první zkušenosti s dospělým fotbalem a čutli si aspoň pár minut čtvrtfinále evropské ligy, jaká větší odměna za jejich práci pro ně v tu chvíli mohla přijít?
Nemluvě o tom, že v posledních kolech ligy absolutně o nic nejde. Ano, v posledních 2 sezonách jsme chtěli vyhrát korunu střelců pro Lafatu, ale to mi přijde naprosto nekoncepční, klidně mohlo pár hráčů z mládeže debutovat a zahrát si dospělý fotbal. Kdy jindy mají hrát, než v zápasech, kdy už jde jen o krále střelců? V loňské sezoně se navíc našlo několik zápasů, kdy jsme proti papírově slabým soupeřům měli na střídačce 2 stopery, což je podle mě zbytečný luxus a perspektivnějším by bylo obsadit tuto pozici juniorem či dorostencem. A proti papírově slabým soupeřům je ideální šance obsadit jednu pozici na střídačce někým talentovaným a za rozhodnutého stavu mu dát příležitost.
Pravda, v dobách Zdeňka Ščasného už moc jasných zápasů doma není, ale v mistrovské sezoně za Víti Lavičky bylo jasných zápasů v lize odhadem 10 a stejně ho nikdo nedonutil mít na lavičce aspoň 1 mladíka a dát mu šanci za rozhodnutého stavu. Výjimečně se sice poštěstilo, že byl na střídačce mladík, například v zápase s Olomoucí Sparta vedla asi po 60 minutách 4:0 a bylo jasné, že získá další 3 body. Ke střídání byl tehdy připraven Schick, ovšem za tohohle stavu na hřiště jako první přišel Bednář a Schick si v jasném zápase, kdy mohl sbírat pro něj cenné zkušenosti, odnesl jen 10 minut.
Proč vedení neuvažuje takhle dopředu a netlačí na trenéry, aby mladé postupně připravovali pro velký fotbal? Například v akademii Dinama Záhřeb to nechodí jinak, než uvádím. Hráči nejprve začínají sbírat minuty, postupně poločasy, až se propracují do základní sestavy, ale tohle musí začít už někdy v 18 letech, v tom je právě ten rozdíl. Naše dnešní devatenáctka sice takové kluby porazí, ale oni jim začnou dávat šanci už v takhle mladém věku a my až někdy ve 21 letech, jako tomu bylo v případě Juliše a ještě je považujeme za mladé a začínající talenty.
Stanciu rozhodl dvojzápas s námi, je to hráč ročníku 93 a ve svém věku má odkopáno už přes 200 soutěžních zápasů.
Klub v hráčích musí vidět sportovní a ekonomický potenciál, na což musí tlačit i sám majitel. Předchozí majitelé si uvědomovali, že v hráčích mají obrovský potenciál a tlačili na své trenéry, aby mladé nasazovali. Ovšem zde asi nikdo nechce vidět, že za pár let můžeme z nasbíraných zkušeností u tak mladých hráčů obrovsky těžit a nevidíme to ani díky případům z minulosti, které teď uvedu.
Podívejme se, kdo se v posledních letech prodal. Nebyli to hráči, které bychom si sami koupili, ale především naši odchovanci - zpeněžil se Schick, Krejčí, Kadeřábek, Hušbauer (ten musel jít přes jiný klub) a Kadlec s Bonym, kteří se do jisté míry dají brát za naše produkty - Kadlece se vyplatilo nasazovat už v dorosteneckém věku, kdy na to ještě sice fyzicky neměl, ale o 2 roky později už z něj byl velice nadstandardní hráč na ligu. Bonyho jsme si sami připravili na Strahově, i podle regulí UEFA je to náš odchovanec. Nyní mají největší potenciál na zahraničí asi Brabec s Čermákem, tedy další dva naši odchovanci.
Očividně se práce s mladými hráči velmi vyplácí, z těchto jmen jsme těžili ekonomicky i sportovně, zde s výjimkou Schicka, který odešel už teď a za áčko toho moc nenahrál, ale ekonomický úspěch tu je.
A co hráči, které jsme koupili a později je za výrazně vyšší částku prodali do zahraničí? Tady musíme sáhnout hodně do minulosti, protože posledním byl asi Juraj Kucka. Očividně tedy vítězí především odchovanci, či hráči, které jsme si sami vypiplali.
Trpělivost s mladíky se může ohromně vyplatit, máme jednu z nejlepších akademií v Evropě a neumíme s ní vůbec pracovat, což je ohromná chyba. Navíc si myslím, že jsou fanoušci u mládeže mnohem shovívavější, odchovancům odpustí chyby víc než například Paixaovi, ve kterém vidí hráče, který by měl klub svým výkonem táhnout.
V odchovancích je velké zpestření, což bylo vidět v zápase MOL Cupu s Jabloncem, kdy jim fanoušci ohromně fandili, proto doufám, že bude od vedení či majitele větší tlak na trenéry z áčka, aby mladé více začleňovali.
Ještě mě napadají situace, kdy chtěl ZŠ vloni vidět Sýkoru s Jánošem a oba se pak prodali, protože v přípravě nedostali šanci, Jánoš odjel i na soustředění a v žádném přáteláku nedostal šanci, jen stavěl kuželi. To samé se stalo letos, ZŠ chtěl vidět Pulkraba a Chvátala, Chvátal nyní odejde na hostování, v již rozehraném ročníku, a Pulkrab snad kromě jednoho, maximálně dvou zápasů, nedostal v přípravě vůbec žádnou šanci, a to o něj velmi stál Liberec, kde by se pral o pozici útočné jedničky a hrál třeba i Evropskou ligu.
Na soustředění jsme vzali Shalu, o kterém se vědělo, že chce do zahraničí, zde pobyl tři dny a poté odjel s tím, že si má hledat angažmá. To nebylo koncepčnější vzít třeba Mustedanagiće, aby absolvoval celou přípravu s áčkem, což pro něj mohlo být velmi cenné? Proč v přípravě hrajeme jen málo zápasů a nemůžou se prostřídat i hráči ze širšího kádru? Je ideální doba začít nasazovat Ch. Frýdka, jednoho z největších talentů Sparty, který už v prvním přátelském zápase prokázal svou individuální kvalitu, vůbec nezklamal, a přesto už v žádném dalším přáteláku nedostal šanci a byl tam jen na nošení míčů.
Celkově mi přijde hrozné, jak se k mladým hráčům chováme. Mnoho z mladých hráčů na hostování neví, co s nimi bude, nikdo je nesleduje, nicméně toto je i u hráčů áčka. Před rokem se u nás hrálo ME U21, Kadeřábek a další hráči ročníku 92 na něm chtěli hrát, ale vedení zvažovalo, že jim start zakáže. Kadeřábek kvůli tomu nevěděl, zda mu bude start povolen, nemohl si naplánovat dovolenou a ani po rozhodnutí mu naše vedení nebylo schopné sdělit, zda bude hrát. Vše se musel dozvědět, až z oficiální nominace Dovalila. Nejhorším příkladem je Chvátal, o kterém ZŠ tvrdil, že je zraněný a on o den později na svém Instagramu napsal, že je zdráv. Ščasný totiž raději řekne, že by je start za áčko mohl zabít, než by jim dal šanci.
Pane trenére, nezabije je spíš to, že budou hrát jen dětský fotbal a k dospělému si nečuchnou? Z chyb by se přeci měli jako mladí a pracovití lidé poučit, pokud ne, nemají tu co dělat.
Takhle nějak to u nás v mládeži (ne) funguje.
Možná si říkáte, proč jsem s něčím takovým přišel zrovna po sezoně, kdy Sparta v Evropské lize došla do čtvrtfinále. Čtvrtfinále sice bylo velkým úspěchem, ale je to jediná věc, která stojí za zmínku za těch 11 let. Jak se říká, jedna vlaštovka jaro nedělá a nemůžeme si tímhle mazat med kolem pusy, jak jsme úspěšní.
Pro mě by byla mnohem cennější záležitost, kdybych Spartu mohl vidět v Lize mistrů, kde jsme ovšem opět tvrdě narazili.
V Plzni se naučili hrát fotbal až v posledních 6 letech, za tu dobu získali 4 tituly, 2 postupy do osmifinále EL, povedlo se jí 2x postoupit do LM a letos se jí to možná povede už potřetí a to vše dokázala v o něco skromnějších podmínkách než my. My za 11 let získali 3 tituly a 1x postoupily do čtvrtfinále EL. Tudíž jsou úspěchy Plzně za 6 let mnohem větší než úspěchy Sparty za 11 let.
Nicméně byl bych rád, kdyby se Sparta s Plzní moc nepoměřovala, jelikož ani přes úspěchy mi Plzeň nepřijde jako nějaký vzor, přestupy jim také zrovna dvakrát nevycházejí.
Sparta by měla jít svojí cestou, ale na té bude úspěšná pouze s velkými nároky na sebe samu, na vytipované posily, na současné hráče a na celé fungování klubu, pokud se budeme uchylovat k alibistickým frázím, mávat nad vším rukou, tak to při dalším pokusu o Ligu mistrů nebude jiné.
Sparta má obrovský potenciál, může podle mě být nejlepším klubem ve Střední Evropě, přiblížit se svojí úrovní Basileji a hrát v pravidelnějším intervalu LM, ale musí to chtít a dokázat se poučit z chyb.
Pravda, tyto mé názory jsou sice laické, nevím, jak to funguje uvnitř klubu a vše tak hodnotím jen zvnějšku, ale fungování klubu uvnitř asi nebude úplně ideální, když nejsme schopni postoupit do Ligy mistrů a play-off LM jsme za celou dobu hráli jen 1x, což dokázaly i kluby jako Dundalk, Skënderbeu Korçë, Žilina, Odense aj. Z tohoto důvodu by měli lidé, kteří ve Spartě fungují už delší dobu, a jsou za toto spoluzodpovědní, odejít.
Stejně tak se podívejme na výsledky Sparty od dubna, ze 17 zápasů má Sparta bilanci 5-4-8, pokud Zdeněk Ščasný trénuje Karvinou, lze to považovat za dobrou bilanci, ale on je ve Spartě, proto by měl on sám z tohoto vyvodit osobní odpovědnost a odejít, pokud sám není soudný, měl by dostat výpověď od nadřízených.
V takové krizi nebyl tým ani za Víti Lavičky, tehdy byl Víťa navíc vyhozen za stagnaci týmu, ne výsledky, protože v Jablonci prohrál po 8 zápasech a neúspěch v MOL Cupu byla spíš jen záminka, ale za ZŠ se nejen že tým herně neposouvá, ale on poslední měsíce nemá ani výsledky, proto by měl jít.
Toť můj názor a děkuji za přečtení, pokud jste se dostali až sem.
zdroj obrázku: http://sport-new.cz/
Komentáře
Přispěj i TY na Choreofond SF!
e-Sparta.cz
anketa
Na e-Spartě byla zavedená nová forma registrace do diskuse. Co si o této změně myslíte?
Celkem hlasovalo:
16890 lidí.
nejvyhledávanější
